tel.: +420 721 508 737

Památky

Podrobnosti

Zámek vznikl přestavbou zeměpanského hradu založeného patrně v první polovině 13. století. Dochované části nárožních věží poskytují důkazy, že původní hrad měl pravidelnou dispozici typu francouzského kastelu. V 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Podle projektu Antona Evrharta Martinelliho dostal zámek po roce 1734 barokní podobu. Interiéry byly upraveny v empírovém duchu po roce 1818.

Konečné změny provedli poslední majitelé Jemnice. V roce 1842 koupil panství markrabě Alfons Pallavicini. Na popud jeho manželky Gabriely, rozené Früstenbergové, došlo k velkolepé přestavbě celého areálu v pseudo rokokovém stylu. Gabriela Pallavicini totiž vyrostla ve vídeňském Hofburgu a byla zvyklá na dvorské prostředí. Žádala proto svého manžela, aby nechal zámek v Jemnici přestavět podle plánů vídeňských architektů. Přestavba pokračovala po celou druhou polovinu 19. století.

Za války v roce 1943 zámek ukrýval vídeňské umělecké sbírky. Sloužil také jako ubytovna studentům vídeňské konzervatoře.

Podrobnosti

První zmínka o zámecké zahradě je z roku 1665, kdy bylo zaznamenáno placení za materiál potřebný ke stavbě vodotrysku.

Avšak lze předpokládat, že historie zahrady sahá ještě o něco dál.

Roku 1755 zdědil Jemnici hrabě Daun, za jehož vlády byla upravena již existující starší zahrada. 24.4.1795 je v jistém odhadu zmiňováno, že k zámku patří panský libosad, okrasná, ovocná a kuchyňská zahrada, několik skleníků a pařníků. Barokní zahrada navazovala na východní stranu zámeckého areálu, byla obdélníkového tvaru a obehnána na všech stranách zdí. Tato se zachovala pouze na severní straně. 1824 byl do zahrady zakomponován i tzv. "zahradní rybník".

Podrobnosti

V době životní síly muselo jít o strom hodně košatý a mohutný. Dnes vyrůstají z ušlechtilého, a z velké části ztrouchnivělého kmene jenom tři poměrně slabé větve, které se v létě ještě zazelenají na důkaz toho, že lípa zcela neodumřela.

Kmen je nahoře, v místech, kde se dříve rozrůstaly větve koruny, pokryt zrezavělou plechovou stříškou a dutiny ztrouchnivělého stromu jsou vyzděny. Nebýt tohoto ochranného opatření, trosky lípy by se na zemi neudržely. Zastavíme-li se před touto starou lípou, rádi bychom se dozvěděli, jak je vlastně stará.

Podrobnosti

Historické jádro města Jemnice a náměstí Svobody je jako celek zapsáno do seznamu kulturních památek. Město představuje nepravidelně okrouhlé území vymezené hradbami.

Na náměstí Svobody převažují patrové domy přestavěné většinou v 18. a 19. stol. Po velkém požáru v roce 1832 se zachovalo jen několik barokních štítů. Domy mají gotické nebo renesanční jádro.

Město je rozděleno blokem domů na náměstí Svobody a Havlíčkovo. Jihovýchodní část zabírá zámecký areál. Na jižní straně náměstí stojí kamenný sloup se Spasitelem. V rohu na náměstí u ulice Husovy stojí nápadná budova bývalého okresního soudu.

Podrobnosti

Jelikož se hřbitov nalézá ve stejných místech jako na počátku existence židovské obce ve 14. století, patří bezpochyby k nejstarším židovským pohřebištím na Moravě.

Najdeme ho asi 200 m jihozápadně od židovské čtvrti, pod parkem Obůrkou. Hřbitov má nepravidelný, téměř trojúhelníkovitý tvar. Vstup býval v severovýchodní části ohradní zdi. Hřbitov je obehnán masivní kamenocihelnou zdí o výšce 1 až 2 metry.

Při východní zdi byla po roce 1824 postavena prostá obdélná márnice, zbořená v letech 1955-6. Terén hřbitova se k Obůrce strmě zvedá. Ve svahu je asi 25 nepravidelných řad hrobových míst umístěných dosti nezvyklým způsobem - kolmo k vrstevnicím.

Podrobnosti

Jemnice náležela v kraji mezi první města, která měla pevné hradby.Dal ji opevnit Přemysl Otakar I. v roce 1227. Hradby byly zděné a o jejich pevnosti se později zmiňuje i Velké Janovo privilegium z roku 1327.

Hradební zeď byla zbudována kolem celého města, postaveného na vysokém a srázném ostrohu nad údolím Želetavky, a jenom z východu vedla k městu úzká rovinka. Kromě silné městské zdi náležely k jemnickému opevnění ještě příkop, val, brány, barbakán a bašty. Svůj obranný úkol splnil samozřejmě také tehdejší hrad vystavěný na jihovýchodní straně města.

Podrobnosti

Ke gotické architektuře řadíme také kostel sv.Víta, postavený na východním okraji Jemnice. Zachoval se nám v porušeném stavu jako zbytek zrušeného a odklizeného františkánského kláštera, který se rozprostíral na sever od kostela.

Ještě dnes se říká prostoru kolem tohoto kostela "U kláštera". Kostel byl během doby stavebně upravován a tyto změny se odrážejí od původního gotického slohu. Zvenku je kostel neomítnut a jeho kamenné zdivo působí idylickým dojmem. Presbytář je zpevněn opěrnými pilíři. Kostel je kryt šindelovou střechou a nad presbytářem je sanktusová věžka.